1. Zboží šité horkou jehlou
Je to poměrně neobvyklá věc: společnost představí telefon, ale prodávat se začne až za několik měsíců. A ani nejvýznamnější novináři nedostanou do rukou kus na testování. Důvod je jasný, ještě není úplně hotovo. První seznámení s ohebným telefonem totiž stále působí jako zkouška prototypu. Něco takového si může dovolit malá firma, ale ne zavedení hráči v oboru. Ti riskují mnohem více než jen případný tržní neúspěch, a tak musejí testovat, testovat a testovat…
...a už dopředu je jasné, že nevychytají všechny mouchy. Musejí být ale zároveň dostatečně rychlí, aby stihli uchvátit pozornost a bohaté zájemce. Současné schovávání se za zavřenými dveřmi nebo skleněnými vitrínkami dává tušit pro testery a vývojáře hodně horkých pár týdnů.
2. Výrobci odvykli pohyblivým součástem
Když si odmyslíme problémy se samotným displejem, který je zákonitě musí mít, protože jde o novou technologii, výrobci se mohou velmi snadno spálit také na samotném mechanismu otevírání. Dříve bývaly věci jako „véčka“ nebo „vysouváky“ celkem běžnou kategorií konstrukce, ale v poslední dekádě všichni vyrábějí jen dotykové placky. Dokonce i obyčejná tlačítka jsou sprosté slovo, a tak se vyrábí i telefony bez nich. Jiní zase s nadšením objevují polozapomenuté konstrukční fígle.
Pro výrobce jsou dokonce i tlačítka sprosté slovo...
A do této atmosféry mají přijít telefony, kde je pohyblivá součást alfou i omegou jejich existence. Se zkušenostmi a patenty z minulosti to může vypadat snadno, ale vyladit celý proces na požadované přesnosti a celé to udržet při životě po dlouhé dva roky – to může být ještě pěkně tuhý oříšek.
3. Nenaplněná očekávání
Oč méně se k nám dostanou telefony po fyzické stránce, tím více se musejí snažit propagační oddělení. Musíme říci, že se snaží skutečně dobře. Třeba u oficiálního videa modelu Galaxy Fold je vidět velká snaha, aby nebyl zabrán v detailu prostor mezi křídly zavřeného displeje.
Huawei Mate X se zase snaží za každou cenu zapřít vrásku, která vzniká na displeji v místě skladu. Obojí je vzhledem k principu technologie patrně nevyhnutelné, ale působí to o to hůř, oč lepší se zdála být technologie při prvotní propagaci.
4. Chybí „killer app“ (a vlastně aplikace obecně)
I sebelepší kus hardwaru je k ničemu, pokud k němu nedodáte něco, kvůli čemu po něm budou lidé toužit. Něco, co jim usnadní život nebo nabídne dosud netušené možnosti. Poctivě jsem prohlížel propagační videa se skládacími telefony, ale zatím jsem tam nic takového nenašel. Ve složeném stavu je to mobil jako každý jiný, v tom rozevřeném zase malý tablet jako každý jiný. Jenže zájem o tablety po prvotním nadšení prudce ochladl.
Právě dualismus celého zařízení může být naopak jeho Achillovou patou. Nejenom pro hardwarové záludnosti, ale taky kvůli softwaru. Samotný operační systém a vestavěné aplikace si výrobci jistě dobře ohlídají, ale smartphone dělá smartphonem možnost nainstalovat si libovolnou aplikaci. Ta ale musí konkrétně běžet na dvou různých displejích a přepínat se za běhu. Zní to možná jednoduše, ale dnes se mnozí vývojáři ani neobtěžují, aby jejich výtvory běžely v landscape módu.
5. Money, money, money...
A o penězích až na prvním místě. Určitě jste pobaveně sledovali cenovky překračující padesátitisícovou hranici. Tak drahé telefony ještě nikdy nebyly, pokud pomineme různé luxusní edice od Vertu a podobných „úpravců“. Samozřejmě, je to cena za exkluzivitu a za dvojici zařízení v jednom, ale pořád je to moc.
Začarovaný kruh nezájmu vývojářů, následného nezájmu zákazníků a z toho plynoucí nezájem výrobců hardwaru dokáže zlomit vaz i takovým gigantům, jako je Microsoft.
Budovat nějakou elitářskou kategorii mobilních zařízení ale nemá smysl. Jak jsme si řekli o pár odstavců výše, všechno stojí a padá s podporou vývojářů aplikací. Začarovaný kruh nezájmu vývojářů, následného nezájmu zákazníků a z toho plynoucí nezájem výrobců hardwaru dokáže zlomit vaz i takovým gigantům, jako je Microsoft.
Takže jsme u skutečného přelomu, který si zaslouží nálepku „the next big thing“, anebo je to jen experiment odsouzený k neúspěchu? Na to odpoví až čas.
